Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. světová válka a naše obec (1914-1918)

13. 12. 2007

Českoslovenští legionáři z obce Jestřabí

Československé legie byly vojenské jednotky zahraničního odboje proti Rakousku-Uhersku za 1. světové války. Legie vznikaly na území Ruska, Itálie a Francie jako dobrovolnické jednotky z řad zajatců, přeběhlíků a krajanů žijících v zahraničí. Legie výrazně napomohly vzniku Československé republiky a po jejich vojenských vystoupeních na straně Dohody světové velmoci USA, Velká Británie a Francie souhlasily se vznikem samostatného Československa. Legionáři se vrátili jako hrdinové, kteří se stali jednou z opor české státnosti a základem nové československé armády.  Ruské legie se vyznamenaly v bitvě u Zborova 2. 7. 1917. V květnu 1918 se dostaly do válečného konfliktu s bolševiky, šedesátitisícová legionářská armáda dokázala ovládnout důležitou sibiřskou magistrálu a tím i ohromné území od Uralu až po Vladivostok.  Očekávaná pomoc ze strany spojenců se však nedostavila, a proto se legie stáhly do Vladivostoku, který r. 1920 opustil poslední československý voják. Francouzští legionáři bojovali po boku spojeneckých armád na západní frontě, kde se vyznamenali v bojích u Vouziers a Terronu. Desetitisícový sbor se po návratu do vlasti zúčastnil v r. 1919 bojů proti Polsku o Těšínsko a obrany Slovenska proti Maďarům. Italští legionáři se vyznamenali v r. 1918 v bitvě na Piavě a u Doss Alta. Sbor v počtu 20 000 mužů se ještě v závěru r. 1918 zůčastnil obsazení Slovenska a války s Maďarskem. 
 
Z Jestřabí byli v řadách legionářských vojsk tito občané:

Fojtík Jan, * 8.12.1891 v Jestřabí č. 6, svobodník, 31/V, italská legie
Hlaďo František, * 4.5.1891 v Jestřabí č. 63, desátník, II-7, ruská legie, vstup do legie 4.6.1917, návrat do republiky 22.4.1920
Lukšík Jan, * 7.4.1896 v Jestřabí č. 3, četař, 34/IX, italská legie 
Saňák Jan, * 26.9.1898 v Jestřabí č. 68 (Kochavec), 1.pluk 4.rota, ruská legie
Strnka Jan, * 23.12.1880 v Jestřabí č. 61, střelec 34/X, italská legie - padl
Strnka Jan, * 8.2.1890 v Jestřabí č. 41 (Kochavec), střelec, 34/X, italská legie
Škubník František, * 6.4.1882 v Jestřabí (asi č. 56), 32/III.št., italská legie
Škubník Josef, * 23.3.1896 v Jestřabí (asi č. 56), III., ruská legie
Šuráň Jan, * 17.10.1894 v Jestřabí č. 75, 34. pluk, italská legie
Zezulka Alois, * 25.7.1895 v Nedašově, III-5, ruská legie, od r. 1920 až do své smrti v r. 1977 žil v Jestřabí
 
Pokud zvolíme srovnání s okolními vesnicemi  počtem obyvatel v r.1910 / počtem legionářů zjistíme, že z Jestřabí byl poměrně velký počet legionářů: Jestřabí 463/9, Bohuslavice n./Vl. 569/2, Popov 421/1, Rokytnice 554/1, Štítná n./Vl. 1363/12.

Padlí muži z Jestřabí v 1. světové válce

Ne všichni byli legionáři a bojovali na „správné straně“, většina našich mužů musela, ať chtěla nebo ne, narukovat do Rakousko-Uherské armády. A bojovat za císaře pána. V následujícím seznamu uvádím všechny muže z naší obce, kteří se stali obětmi 1. světové války, ať už na bojišti, nebo mimo ně. Z naší obce to bezpochyby nebyly všechny oběti této strašlivé „světové vojny“, mezi ně můžeme počítat také manželky a děti těch, kteří se již nikdy domů nevrátili. Informace jsem zjišťoval z několika zdrojů, a to s různým výsledkem. Ve většině případech se  informace navzájem potvrzovaly, ba dokonce přinášely nové poznatky. Ale vyskytly se také případy, kdy si naopak odporovaly. Přesto zde uvádím informace o všech padlých ze všech zdrojů tak, jak se mi je podařilo zjistit, a nabízím je čtenáři:  

Kryštof Alois (*1888)  
padl u vesnice Svidnice u Jaroslavli v Haliči 15. června 1915, byl učitelem v Jestřabí

Lukšík Jan č. 3
padl (zřejmě se jedná o Lukšíka Jana staršího, syn byl italským legionářem)
 
Šuráň Tomáš č. 10
padl

Šeliga Jan č. 13
padl                       

Novák Josef č. 17
raněn na italské frontě, léčen ve Vídni, po vyléčení poslán domů, v roce byl 1916 opět  povolán do armády, pak dostal dovolenou, kterou trávil doma, kde na podzim 1916 zemřel na tyfus
 
Šuráň František č. 21             
padl
 
Fojtík Josef č. 33 (*1898)      
nezvěstný na italské frontě, prohlášen za mrtvého ke dni 31.12.1918
 
Marek Josef č. 48 (*1892)    
zemřel 28.6.1918 Iglino, Rusko (v důsledku války?)
 
Hlaďo Martin č. 53 (*1894)  
nezvěstný, prohlášen za mrtvého ke dni 1.1.1918
 
Strnka Jan č. 61 (*1880)        
od 2.11.1916 nezvěstný, stal se italským legionářem a již jako legionář v boji padl 
 
Fagulec Josef č. 62                 
zajat (zemřel v zajetí?)
 
Tománek Jan č. 65                 
raněn, zemřel v brněnské nemocnici na otravu krve
 
Hýbl Jan č. 66                        
raněn, později zajat a poslán na Sibiř (zemřel v zajetí?)
 
Marek Jan č. 73 (*1898)        
zemřel v r. 1918 (v důsledku války?)
 
Fagulec Alois č. 77                
padl
 
Fagulec František č. 77
padl
 
Fagulec Martin č. 77              
padl
 
Eliáš František č.82                              
padl
 
Toryška Josef č. 82               
padl, cituji zápis ze Pamětní knihy Národní školy:  „Dne 15. června (1918) padl zasažen jsa granátem na italské frontě zdejší občan J. Toryška, četař pěšího pluku, vyznamenaný medailí bronzovou, malou i velkou medailí stříbrnou a křížem Karlovým“.
 
Marek Alois č. 89                  
zběhnul z fronty, skrýval se doma na Kochavci, dne 25.10.1918 byl zastřelen četnictvem (pouhé 3 dny před vyhlášením Československa !)
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář